HUCUL.NET           

- poměrně zásadní a nové pohledy na tyto otázky:


- ... a dále ještě k tomuto tématu:


- patrně je nutno zrevidovat a prověřit starší zdroje, například:

HITRÍK  Š.: O pôvode a vzniku veľkej skupiny plemien koní tarpanovitých.
Štátny plemenársky ústav , Prešov, 1965, 130 s., rkp.

Hitrík, Štefan: Od divého prakoňa cez tarpana až po najušlachtilejšího koňa arabského,
Státní plenářský ústav Prešov, 1965;

Hitrík, Štefan: O původu a vzniku huculského koně,
Chov koní a výkonnostní zkoušky, roč. 1962 č. 10, č. 11, č. 12, roč. 1963 č. 1

Hitrík, Štefan: Nejnovější poznatky o původu a vzniku huculského koně,
Jezdectví, roč. 1978;

 Podľa autorov Hitríka, Gábriša a Popeska je hucul potomkom pôvodného divého koňa aký žil aj na území Západných Karpát. Kostrové nálezy z Podtatranskej kotliny na hornom toku Váhu, Popradu a Hornádu ukazujú na jeho prítomnosť a dokazujú aj jeho neskoršiu existenciu v zdomácnenej forme. V zootechnickom zatriedení zodpovedá kmeňu Gurgul, charakteristickému svojou typickou hlavou. Tohto originálneho koníka označil Hitrík vedeckým menom "Equus gmelini Antonius, 1912 sspec. Montana Hackl, 1938, var. Karpaticus, subvar. Beskydyensis". Po slovensky: horský tarpan karpatský, subvarieta beskydská. ...a po našom "Náš hucul".
Slovenský zväz chovateľov a priateľov Huculských koní (hucule.sk)

-nicméně viz: Ludmila Pitrová - Genetické markery v hodnocení diverzity (České Budějovice, listopad 2013)
bakule - vedoucí - prof. Ing. Jindřich Čítek, CSc; uvádí, že: Hlavní výsledek této studie je, že obrovská rozmanitost mtDNA koní není důsledkem šlechtění zvířat, ale byla již přítomna  v populaci divokých koní. Některé alely jsou typické jen pro jedno plemeno - privátní alely.
Největší počet těchto typických alel byl pozorován u hucula - 21 alel, které nebyly prokázány u ostatních plemen. 


- O čem jsme také psali: Já viděl divoké koně – nebo ne?
Autor: redakce Jezdectví / Publikováno: 24.10.2015
http://www.jezdectvi.cz/kategorie.aspx/zajimavosti/clanek/o-cem-jsme-take-psali-ja-videl-divoke-kone-nebo-ne
...... společný předek všech dnešních koňovitých (tj. koní, oslů a zeber) je dnes datován do doby zhruba před 4 až 4,5 miliony let. Jednotlivé druhy se pak od sebe ve fylogenetickém (vývojovém) stromečku postupně oddělovaly, přičemž k rozrůznění „pravých“ koní, tedy převalských a dnešních domácích koní došlo někdy před 38 až 72 tis. lety (Orlando a kol., Nature 2013). Touto studií, publikovanou v pro leckoho nejprestižnějším vědeckém časopise, připomínáme nejrůznějšími metodami potvrzovanou skutečnost, že kůň Převalského není předkem domácích koní, byť jsou si blízce příbuzní a mohou se vzájemně plodně křížit.


- Equus ferus - Wild Horse (Encyclopedia of Life)  etc.
http://eol.org/pages/10202268/overviewhttp://eol.org/pages/10202268/details